Keanu Reeves již řadu let přitahuje pozornost novinářů díky svému jedinečnému přístupu k životu a kariéře. Nehoní se za penězi ani za luxusem, netrápí se statusem superstar a před luxusní limuzínou dává přednost motorce nebo metru. Reeves netrvá na účasti v hollywoodských trhácích, i když má slíbené obrovské honoráře. Kromě toho se snaží neohánět svůj osobní život, což z jeho nečekaných vystoupení s milovanou ženou dělá skutečnou senzaci a způsobuje mnoho fám. Lenta.ru v rámci projektu o těžkých osudech slavných vypráví o tom, jak se herec vyrovnal se ztrátou blízkých, překonal těžké chvíle a zůstal jedním z nejlaskavějších a nejhumánnějších lidí v Hollywoodu.
Tajná romance „smutného Keanu“
Začátkem května 2023 celý světový tisk informoval, že Keanu Reeves připravuje tajnou svatbu se svou milovanou, 50letou umělkyní Alexandrou Grant. Podle zasvěcených pár plánuje uspořádat tichý soukromý obřad na odlehlém místě.
„Chtějí, aby všechno zůstalo tajemstvím, kromě blízkých přátel a rodiny,“ říkají zdroje blízké herci.
Informace o romantickém vztahu mezi Reevesem a Grantem se objevily na podzim roku 2019, kdy se drželi za ruce a usmívali se na sebe po červeném koberci charitativní akce LACMA Art + Film v Los Angeles. Tato událost okamžitě vzbudila pozornost, protože za desítky let života v ústraní fanoušci téměř ztratili naději, že herec založí rodinu – zažil příliš mnoho ztrát.
Odpadlík se snem o herecké kariéře
Keanu Reeves skutečně čelil značným výzvám: těžké dětství, ztráta snoubenky, nenarozená dcera, nejlepší kamarádka a nemoc sestry – to vše zanechalo stopy. Kvůli neustálým osobním tragédiím se z kdysi veselého herce stal uzavřený a pesimistický. Práce, kterou Keanu opravdu miluje, se stala jeho spásou a způsobem, jak vyjádřit pocity potlačované v každodenním životě. Na herectví však původně netoužil. Jako mnoho kanadských kluků snil o tom, že se stane hokejistou a bude reprezentovat svou zemi na olympijských hrách, ale vážné zranění nohy tyto plány zhatilo.
Studie budoucí hvězdy také nefungovaly. Kvůli matčině práci se často stěhoval a vystřídal čtyři školy a poté, co trpěl dyslexií, skončil ve speciální vzdělávací instituci v Torontu. Ani ten však nedokončil. Ne proto, že by neuměl číst – díky vytrvalosti si čtení osvojil celkem rychle, ale herectví ho přitahovalo mnohem víc než studium.
„Často jsem si připadal jako outsider. O tohle asi šlo: změnil jsem školu a hodně se stěhoval. Všude jsem zůstal zbytečným smolařem bez přátel.“
Reeves se poprvé objevil na divadelní scéně ve věku devíti let, dostal malou roli v muzikálu Damn Yankees. V patnácti už ztvárnil roli Merkucia v Romeovi a Julii a v sedmnácti se bez vysvědčení vydal dobýt svět kinematografie.
Z kanadské televize rovnou do Hollywood Hills
Na počátku 80. let udělal Keanu Reeves své první kroky do světa kinematografie, debutoval v kanadské televizi. Pracoval jako korespondent pro teen program CBS a hrál v seriálu „Grit“. Tyto rané zkušenosti mu pomohly adaptovat se na obrazovku a vydláždily cestu pro vážnější role. Brzy poté začal aktivně hrát v reklamách a krátkých filmech, což mu umožnilo rozvíjet své schopnosti a získávat zkušenosti.
Prvním celovečerním projektem pro mladého herce byl film z roku 1986 „Young Blood“, kde hrál po boku Patricka Swayzeho. Tato role mu otevřela dveře do širšího filmového průmyslu a brzy poté se Reeves rozhodl, že je čas dobýt Hollywood. Dostal zelenou kartu a byl rozhodnutý opustit Toronto a začít nový život v Los Angeles.
Přílet do Hollywoodu se Reevesovi stal osudným. Jeho kariéra nabrala rychlý spád, za což může především podpora filmového producenta Erwina Stoffa, který si ho vzal pod svá křídla a stal se jeho agentem. Stojí za zmínku, že Stoff pokračuje ve spolupráci s Keanu a následně produkoval mnoho z jeho filmů, čímž se stal důvěryhodným partnerem v oboru.
Počátkem 90. let začal být Reeves zván do velkorozpočtových filmů a to byl začátek nové éry v jeho kariéře. Jeho velká chvíle přišla s původním akčním thrillerem Point Break, který mu vynesl cenu MTV za nejhledanějšího herce. Tento úspěch vedl k dalším významným rolím, např. ve filmu Dracula režiséra Francise Forda Coppoly a také v kultovním nezávislém filmu My Own Private Idaho. Poslední jmenovaný scénář zapůsobil na Keanu natolik, že přesvědčil svého blízkého přítele River Phoenixe, který byl považován za jednoho z nejtalentovanějších herců své generace, aby se projektu zúčastnil.
Bohužel spolupráce s Phoenixem se pro Reevese stala tragickou. Během natáčení filmu My Own Private Idaho se River, který vždy propagoval zdravý životní styl, potýkal s drogovou závislostí. Všechno to začalo neškodně – přátelé se rozhodli vyzkoušet kokain, aby se uvolnili a dostali se do charakteru, ale pro Phoenixe to skončilo tragicky. Jeho závislost vedla k hrozným následkům a v roce 1993 byl nalezen mrtvý na předávkování v klubu. Tato ztráta byla pro Keanu první vážnou ranou osudu.
„Byl jsem vyděšený. Vyl jsem bolestí a snažil jsem se tuto noční můru přehlušit drogami – ale nepomohlo to. Naopak, vždy jsem si pamatoval, že to byly drogy, které Rivera zabraly. Jeho smrt pro mě byla varováním, co se může stát. Od té doby jsem se drog nikdy nedotkl. Kokain se nám zdál neškodný, ale tento příběh skončil příšerně.“
Aby se vyrovnal s duševní bolestí a nepropadl se drogové závislosti, vrhl se Reeves do své práce. Toto rozhodnutí rychle přineslo ovoce. V roce 1994 si zahrál v akčním filmu Speed se Sandrou Bullock, který se stal fenomenálním úspěchem a stal se z něj top hvězda. Tato role z něj udělala akčního hrdinu a zajistila si pozornost diváků po celém světě.
Nicméně, i když dosáhl vysoké popularity, Keanu se nevzdal svých vlastních filmů a divadelních produkcí. Jeho práce v Hamletovi byla kriticky oceněna a uznání se mu dostalo také za role ve filmech Procházka v oblacích, Ďáblův advokát a Understudies. Každé z těchto děl prokázalo jeho herecký rozsah a ochotu experimentovat s různými žánry.
Navzdory úspěšným projektům se však Reeves v druhé polovině 90. let potýkal i s kasovními neúspěchy. Drama „Feeling Minnesota“, kybernetický akční film „Johnny Mnemonic“ a thriller „Chain Reaction“ nesplnily očekávání a staly se významnými propadáky. Tyto události však jen posílily jeho ducha a Keanu nadále usiloval o nové vrcholy své kariéry.
V každém okamžiku svého života vyjadřoval vděčnost za příležitosti, které dostal, a za podporu blízkých, a také si hluboce vážil ponaučení z těžkých zkoušek. Reeves se stal nejen úspěšným hercem, ale také výraznou osobností, která mnohé inspiruje svým příkladem a příběhem o překonávání obtíží.
Čekání na štěstí
Osobní život Keanu Reevese na konci 90. let a na začátku 21. století byl docela úspěšný. Navzdory svému postavení sexsymbolu nikdy nebyl sukničkář jako George Clooney a nevybíral si za své společnice topmodelky, jak to dělal Leonardo DiCaprio. Skromná asistentka režiséra Davida Lynche, začínající herečka Jennifer Syme, našla místo v jeho srdci. Potkali se v roce 1998 a brzy mezi nimi začala jasná romantika.
Keanu a Jennifer si rychle uvědomili, že spolu chtějí trávit čas a začali bydlet ve stejném bytě. Milenci vypadali šťastně a dělali si plány do budoucna. Snili o svatbě a představovali si sebe jako rodiče. Na začátku nového tisíciletí manželé oznámili, že čekají dítě.
Šťastné chvíle přinesly naději na nový život. Keanu a Jennifer snili o dceři, jejíž jméno již bylo vybráno – Ava Archer. Diskutujíce o budoucnosti, malovali před sebou ideální obrázky rodinného štěstí. Osud však provedl své vlastní úpravy. Několik týdnů před porodem, když Keanu natáčel první díl Matrixu, postihla Jennifer hroznou tragédii: lékař oznámil, že život jejich dítěte skončil kvůli krevní sraženině v pupeční šňůře.
Toho těžkého dne zavolala Jennifer Keanovi do Londýna a vzlykala tak, že sotva rozuměl slovům. Uvědomil si pouze, že se jejich dceři stalo něco strašného. Bez váhání si koupil letenku a odletěl do Los Angeles. Když dorazil, bylo jasné, že jejich dítě zemřelo, a lékaři se rozhodli pro umělý porod. Keanu tam byl a byla to chvíle hluboké hořkosti.
Ztráta nenarozené dcery měla na jejich vztah zničující dopad. Každý z nich se izoloval ve svém vlastním smutku a brzy se rozhodli oddělit, protože nebyli schopni společně zvládnout bolest. Reeves se soustředil na práci a vzdal se citového zapletení s Jennifer. Na dotazy novinářů o ní odpovídal zdrženlivě a zdůrazňoval, že se rozešli jako přátelé.
Jennifer naopak hledala způsoby, jak se se ztrátou vyrovnat a vrhla se do alkoholu a hlučných večírků. Přišla o práci a snažila se přehlušit své city. V noci na 1. dubna 2001 v opilosti usedla za volant svého SUV a narazila do tří zaparkovaných aut. Její tělo bylo nalezeno až ráno, nedaleko nabouraného auta.
Tato nová ztráta Keanu ochromila. Vyhýbal se veřejným vystoupením a rozhovorům, nechtěl sdílet svůj smutek. Jen v těch nejvzácnějších chvílích připustil, že mu čas s Jennifer chyběl. Keanu pohřbil Jennifer vedle jejich nenarozené dcery a uchoval si v srdci vzpomínku na ty chvíle, kdy byli šťastní.
„Smutek mění tvar, ale nikdy nekončí,“ řekl jednou. „Když odejdou lidé, které miluješ, zůstaneš sám.“ Stýská se mi po časech, kdy jsme byli součástí života toho druhého. Zajímalo by mě, jaká by to byla současnost, kdyby tu byli s námi – co bychom spolu mohli dělat.“
Navzdory hořkosti ztráty, Keanu pokračoval v pohybu směrem k novým výšinám ve své kariéře. Aktivně pracoval, hrál v nových filmech a dokonce si vyzkoušel i produkci. Jeho kariéra se i přes osobní tragédie rychle rozvíjela. Filmy jako Matrix a Irreversible ho vynesly zpět na vrchol popularity a uznání.
Keanu se stal příkladem odvahy a vytrvalosti. Jeho příběh mnohé inspiruje a ukazuje, jak se můžete vyrovnat se smutkem a dál žít, navzdory nejkrutějším zkouškám osudu. V každém novém projektu hledal smysl a postavy, které hrál, se staly odrazem jeho vnitřního světa. A i přes prizma tragédie Keanu Reeves nadále dával svým fanouškům naději a inspiraci.
Samotář zamilovaný do lidí
Keanu Reeves prožíval hlubokou depresi a zpočátku se s ní snažil vyrovnat pomocí kokainu. Ale naštěstí rychle pochopil, že to není řešení, a zvolil jinou cestu – ponořil se do práce, která se stala jeho obvyklou terapií.
Tím však testy neskončily. Jeho sestře, kterou vždy považoval za svou nejbližší osobu, byla diagnostikována agresivní forma leukémie. Předpovědi lékařů byly nepříjemné, ale Keanu se nehodlal vzdát. Přestěhoval svou sestru na Havaj, koupil jí dům, vzal ji na nejlepší kliniky v Evropě a trávil s ní dny a noci u jejího lůžka. Jeho úsilí nebylo marné – nemoc ustoupila.
Po všem, co zažil, si Reeves uvědomil, že se vyhýbá vážným vztahům a vzdal se myšlenky stát se otcem, protože ztráta milovaných byla příliš bolestivá. Ale místo toho, aby se stal bezcitným cynikem, stal se sympatičtějším a vnímavější k lidem.
Na natáčení si Keanu získal pověst nejmilejšího muže v Hollywoodu. Jeho dobré skutky jsou legendární. Jeden z uživatelů Redditu, skrývající se pod přezdívkou Kahi, vyprávěl, jak se Keanu dozvěděl o rodinných potížích jednoho z tvůrců výpravy pro „Matrix“ a rozhodl se mu pomoci tím, že mu na Vánoce získal bonus 20 tisíc dolarů.
Reeves se vždy snaží znát jména všech na place, zdraví je a komunikuje jako rovný s rovným. Je připraven pomoci, pokud to bude možné, a i ve spěchu se může zastavit a udělat si selfie s fanouškem. Jeho laskavost a lidskost obdivují mnohé a činí z něj skutečně jedinečnou osobnost ve světě kinematografie.
Smutný Keanu meme
Životní zkoušky zanechaly významnou stopu v životním stylu Keanu Reevese. Navzdory své popularitě, milionům dolarů a obrovskému množství fanoušků se vždy vyhýbal hlučným společnostem. Keanu se na červených kobercích objevoval, jen když to bylo nutné, a raději trávil večery o samotě, čtením scénářů s cigaretou a sklenkou vína nebo jízdou na jedné ze svých motorek.
Jednou přiznal: „Snažím se nebýt osamělý. A sakra, je to boj. Chci se vdát. Chci mít děti. Ale tyto touhy se zdají být nedosažitelné, dokud se nevypořádám se svými vnitřními problémy. Jen mi dej trochu času.“ Tato slova odhalují jeho zranitelnost a vášeň najít štěstí navzdory neustálým potížím.
Keanu se postupem času naučil přijímat osamělost jako způsob, jak se zbavit zbytečné pozornosti na sebe. Dokonce raději slavil narozeniny s rodinou nebo někdy úplně sám, ponořený do myšlenek o životě. Možná právě díky tomu se stal hrdinou mnoha memů a získal si pověst nejsmutnější hvězdy Hollywoodu.
Všechno to začalo fotkou z roku 2010, na které sedí na lavičce v parku, jí sendvič a krmí ptáky. Tato fotografie se okamžitě stala virální a našla nový život ve formátu memů. Keanu, který si uvědomil, že internet začal produkovat hlučný obsah na jeho snímku, byl nucen situaci komentovat. Zdůraznil, že mýtus o „smutném Keanuovi“ je značně přehnaný: „Nejsem tak osamělý, jak si lidé myslí. Mám přátele a rodinu a celkově se mám dobře.“
Podle jeho slov prostě nemá rád zbytečnou pozornost a raději se chová v souladu se svými osobními představami o pohodlí. Ve chvíli, kdy ho paparazzi vyfotografovali, nebyl smutný – byl jen „hladový a přemýšlivý“. Ani vysvětlení herce, ani jeho odhalení však nezastavily tok memů a vtipů na internetu.
Fanoušci rozhodli, že 15. červen se stane neoficiálním svátkem – Keanu Reeves Cheer Up Day. Tento den se stal symbolem pozitivní změny a připomínkou toho, že za obrazy a memy se skrývají skutečné pocity a zážitky. Lidé začali sdílet své příběhy radosti, podpory a toho, jak našli způsob, jak bojovat s osamělostí.
Keanu je navzdory svým potížím pro mnohé inspirací. Jeho laskavost a lidskost nadále přitahuje pozornost a pro fanoušky zůstává důležitou postavou. Těžké okamžiky života dokáže skloubit s ironií a jeho příběh vybízí k pochopení, že každý má těžké chvíle, ale důležité je neztrácet naději.
Postava „smutného Keanu“ se tak stala nejen memem, ale součástí většího a hlubšího rozhovoru o osamělosti, štěstí a lidské podpoře. Namísto pouhého smíchu si fanoušci uvědomují své pocity, sdílejí své emoce a vzájemně se podporují. To z Keanu dělá víc než jen herce – v těžkých časech se stal symbolem naděje a lidskosti.
„Chci najít spřízněnou duši“
V roce 2014 nabrala kariéra Keanu Reevese důležitý obrat. Po několika neúspěšných filmech, které nejenže nenaplnily divácká očekávání, ale zpochybnily i jeho herecký talent, se vrátil na filmové plátno ve zcela nové roli – jako zdvořilý nájemný zabiják John Wick. Tento obrázek se ukázal být ještě populárnější než jeho ikonický Neo z Matrixu. Keanu jako vždy prováděl všechny kaskadérské kousky sám a čtyři měsíce pilně trénoval jiu-jitsu. Jeho tvrdá práce a obětavost učinily roli nezapomenutelnou a přitahovaly pozornost diváků i kritiků.
Ale kromě kariérního úspěchu prošel Reevesův osobní život také změnami, které se zdály být dlouho očekávané. Nějakou dobu věřil, že jeho šance na štěstí jsou mizivé. V jednom ze svých rozhovorů otevřeně řekl, že po 50 letech je už hloupé myslet na rodinu a děti. Tato slova odrážela jeho hluboké pocity a zklamání, které se nashromáždily za mnoho let.
Aféra s Alexandrou Grantovou se pro něj však stala skutečnou odměnou za všechno utrpení a roky samoty. Jejich známost začala v roce 2009 a během let přátelství našli mnoho společných zájmů, což mezi nimi vedlo k silnému poutu. Keanu pozval Alexandru, aby pracovala na ilustracích pro jeho knihu básní „Óda na štěstí a stíny“. Tato spolupráce se osvědčila a brzy se stali spolumajiteli malého nakladatelství X Artists’ Books. Jejich společná práce posílila prvky důvěry a respektu potřebné ve vztahu.
Alexandra se stala Keanuovi oporou v těžkých časech. Pomohla mu vyrovnat se s hořkostí ztráty blízkých a nespokojeností z neúspěšného otcovství. Díky její podpoře našel sílu překonat vleklou depresi a jejich přátelství tiše přerostlo v romantický vztah. Zdá se, že Keanu má konečně naději na společnou budoucnost.
Navzdory své uzavřené povaze se Reeves vůči Alexandre stále více otevírá. Stále zůstává jedním z hlavních introvertů v Hollywoodu, nepropaguje své charitativní aktivity a raději diskutuje o kreativitě než o svém osobním životě. Okolí si však nemůže nevšimnout, že se vedle své milované začal častěji usmívat a vypadat klidně a uvolněně. Tato znatelná změna v jeho chování naznačuje, že Keanu skutečně našel toho, koho dlouho hledal.
Kromě toho aktivně sdílí své myšlenky a pocity s Alexandrou, což jistě pomáhá prohlubovat jejich spojení. Jejich vztah se pro něj stal důležitým krokem k pochopení skutečného štěstí. Keanu si uvědomil, že ačkoliv ještě nemá děti, stále se cítí „velmi šťastný a vděčný Alexovi za můj život“. To ukazuje jeho vnitřní růst a ochotu otevřít se lásce jako nikdy předtím.
Keanu Reeves ukazuje, že i v nejtemnějších časech je možné najít radost a naději. Jeho příběh mnohé inspiruje a připomíná, že cesta ke štěstí a lásce se nemusí řídit zavedenými standardy. Hlavní je být otevřený novým věcem, najít podporu u blízkých a neztrácet víru v sebe.
